VZRUŠUJÍCÍ SKUTEČNOST

Krátky popis:

„Nač obnovovat staré příběhy? “ ptá se autor Vzrušující skutečnosti sebe a čtenářů v závěru své knihy. Pozorný čtenář pochopí, že odpovědí na tuto otázku jsou jednotlivé stránky knihy, v nichž se autor vypravuje za „skutečností, která je dobrodružstvím dneška“. A chce-li čtenář najít přesnou odpověď na úvodní otázku, nalezne ji hned v Gurevičově motu, které knížku Eduarda Petrů předznamenává: „I když jsme si vědomi nesnází, spjatých se zahájením dialogu mezi dnešními lidmi a lidmi jiných epoch, nemůžeme se vzdát pokusů jej navázat. “ Je tedy Vzrušující skutečnost jedním z kroků přes propasti uplynulých století. A je to krok, kterému nechybí zajímavost, čtenářská poutavost. Vždyť kdo z běžných čtenářů ví něco podstatnějšího třeba o středověkém cestopise Mandevillově nebo o Miliónu Marca Pola?

A kdo by se rád nepoučil a nepřečetl si vybrané „rozinky“ z celé řady českých středověkých cestopisů, jejichž zvláštní naivní kouzlo je o to zajímavější, že dnešní svět je tak malý a uspěchaný? A kdo by se rád s autorem nevydal na cestu za poznáním jiných tajů středověké literatury, neuvědomoval si skrze ni že lidé, kteří ji vnímali, stejně jako my potřebovali a vyžadovali zajímavost, atraktivnost, nechceme-li už přímo použít slov senzace. To všechno je ve Vzrušující skutečnosti. Jde především o dobrodružství poznání, které každý moudrý člověk podstupuje pro své obohacení, pro vlastní potěchu. A skrze toto poznání se nám přiblíží svět neprávem zapomenutý. Autor o tom na jednom místě své knížky říká: „Dnešní věda vynakládá obrovské úsilí, aby nalezla cesty, jak navázat kontakt s možnými mimozemskými civilizacemi. Zapomíná se však někdy na to, že utváření současné kultury by nebylo možné bez přijetí těch pokrokových děl, která se stala součástí kulturního dědictví naší společnosti. Přijetí a pochopení těchto děl i celých literárních proudů a tendencí není možné, nepodaří-li se nám navázat dialog, nepochopíme-li, co nás s literární tradicí spojuje a co tvoří naopak specifikum současnosti. “