O PŘÍRODĚ

Krátky popis:

Už Římané ctili v Lucretiovi jednoho ze svých velkých básníků. Novému věku zprostředkoval Lucretius atomistickou nauku Demokritovu a Epikurovu. Dnes si jeho díla vážíme jako nejcennější památky římské literatury doby republikánské.

Co dodává Lucretiovu výtvoru ceny opravdu nehynoucí, jest posvěcení velkého básníka a člověka. Tím, že myšlenku osvoboditi člověka od strachu před bohy a před smrti učinil vůdčím motivem básně, dal jí velkolepou jednotíc! ideu. Víra v přírodně vědecký světový názor a zápal pro věc, kterou hájí, strhuje čtenáře i při odborných výkladech a při leckterých tvrzeních, s kterými nemůžeme souhlasit. K tomu přistupuje množství krásných líčení, obrazů a přirovnání, čerpaných ponejvíce z přírody, na kterou se básník dovede dívati tak, jak to nedokázal dosud žádný antický básník; pitvání lidského nitra, naplněného úzkostí z neznáma i úžasem nad velebností světa; vlídné účastenství se strastmi a slastmi člověka i měkký soucit s němou tváří. Nadevše pak uchvacuje velkolepý pohled básníkův, který objímá celý svět a lidstvo v jeho vývoji i ustavičném dění.

Překlad celého Lucretiova eposu z pera Josefa Koláře byl prvním úplným českým překladem tohoto díla. Když však 8. října 1941 gestapo Josefa Koláře zatklo a odvezlo do koncentračního tábora v Osvětimi, kde byl 22. března 1942 ubit, protektorátní censura vydání překladu zakázala.