SPRÁVKAŘ

Krátky popis:

Poté, co ho opustila žena, venkovský správkař Jakov Bok odchází ze štetlu do Kyjeva, aby tam hledal práci, vzdělání a začal nový život. Smůla ho pronásleduje i ve městě: je obviněn z rituální vraždy dvanáctiletého křesťanského chlapce a uvězněn.

Příběh, který čerpá ze skutečné události (proces s Mendelem Beilisem v letech 1911—1913), posloužil americkému prozaikovi jako východisko k obecným úvahám o základních životních hodnotách; zajímá ho především, zda v člověku existuje přirozený smysl pro pravdu a spravedlnost. Zatímco chudý řemeslník Jakov čeká na obžalobu a posléze proces, vystaven nejednomu nátlaku a křivdám, rekapituluje svůj život; vnitřně uzrává a přehodnocuje své vztahy k okolí, ať k ženě, k tchánovi anebo k spolutrpícím ve vězení. V parabole, promlouvající o zhoubnosti rasové nesnášenlivosti a diskriminace i o očistné síle utrpení, díky němuž izolovaný jedinec dospívá k vědomí širší lidské sounáležitosti, ba k myšlenkám o nutnosti společensky se angažovat, se osobitým způsobem zrcadlí atmosféra Ameriky druhé poloviny šedesátých let. Román byl vydán v četných překladech a v USA získal Pulitzerovu a Národní knižní cenu.

Bernard Malamud (nar. 1914 v New Yorku), patří k celným literárním osobnostem v USA po druhé světové válce. Jeho příběhy — jakési novodobé morality, spojující tradici americké, starší evropské a jidiš literatury — líčí smutné osudy drobných, všedních lidí v moderním světě. Uveřejnil sedm románů: Smolař (The Natural, 1963, česky 1968), Příručí (The Assistant, 1957, č. 1972), Nový život (A New Life, 1961), Správkař (The Fixer, 1966), Nájemnici (The Tenants, 1971), Dubinovy životy (Dubin’s Lives, 1979) a Boží milost (God’s Grace, 1982). Dále vydal pět sbirek povídek: Kouzelná skříňka (The Magic Barrel, 1960), Idioti mají přednost (Idiots First, 1963, č. 1966), povídkový cyklus Fidelmanovy obrazy (Pictures of Fidelman: An Exhibition, 1969), Rembrandtův klobouk (Rembrandt’s Hat, 1973) a profilový svazek Povídky (The Stories of Bernard Malamud, 1983). Za svou tvorbu získal desítku cen a uznáni; byl zvolen členem Národního institutu umění a literatury a Americké akademie věd a umění. Žije střídavě ve Vermontu a v New York City.