POTOPENÍ A ZACHRÁNĚNÍ

Krátky popis:

Co se už jednou stalo, může se opět opakovat. Nacistické vyhlazovací tábory tady jednou byly, proto mohou podobná nelidská zařízení na zničení protivníka, příslušníků jiné rasy, náboženství atd. vzniknout znovu. Kniha „Potopení a zachránění“, poslední literární práce Prima Leviho, připomíná fašistická zvěrstva v Osvětimi páchaná na židovském národě a zvažuje, které vlastnosti vedly v daných podmínkách k přežití, a které naopak k záhubě. Zároveň rozebírá problém „šedé zóny“, tzn. lidí spolupracujících s nelidským režimem, jimž se dostává jeho ochrany a zvláštních privilegií, lidí, kteří jsou ochotni podřídit se zvůli, a také se jí ve svůj prospěch přizpůsobit. Toto působivé memento bylo přeloženo do mnoha jazyků.

Italský spisovatel Primo Levi (1919-1987), původním povoláním chemik, by se možná nedal na spisovatelskou dráhu, kdyby už jako mladý muž neprošel koncentračním táborem v Osvětimi. Po tomto pekle pocítil potřebu své zážitky vypsat, aby neupadly v zapomenutí, aby nebyly nikdy vymazány z lidského povědomí. Proslavil se zejména knihami „Je-li toto člověk“ (Se questo é un uomo, 1947), „Příměří“ (La tregua, 1963), „Potopení a zachránění“ (I sommersi e i salvati, 1986). Česky vyšly v roce 1981 jeho „Prvky života“ (II sistema periodico, 1975).

Stejně jako někteří jiní zajatci z vyhlazovacích táborů, nebyl ani on schopen déle nést tíhu hrozivých prožitků, které mu „otrávily budoucnost“, a spáchal v roce 1987 v rodném Turíně sebevraždu.